Asi každý to zná. Píšete zítra tři testy a nedokážete se nic naučit, a nebo prostě nevíte, jak na to. Tento článek pojednává o různých metodách, jak se v krátké době naučit co možná nejvíc informací.

Dále jsou sepsány základní rady.✍?

 

Rada číslo 1 – Přestávky

• Učte se v pravidelných intervalech a dělejte mezi intervaly aspoň deseti minutové přestávky. Uvolněte se a chvilku jen tak relaxujte. Pokud to čas dovolí, je nejúčinnější projít se venku na čerstvém vzduchu a provětrat tak hlavu. Uvidíte, že se pak lépe soustředíte.

Rada číslo 2 – Prostředí

• Najděte si nějaké místo, kde jste v klidu a dobře Vám to myslí. Může to být pokoj nebo obývák, to záleží čistě na Vás. Některým třeba vyhovuje učit se venku. Těch možností je spousta, ale obecně platí, že to místo by mělo být klidné, tiché, dobře osvětlené a nemělo by obsahovat rušivé elementy (věci nebo osoby, které vám narušují klid).

 

Rada číslo 3  –  Stres

• Není dobré se učit, zatímco se snažíte něco domluvit nebo vyřešit nějaký problém, protože to zaměstnává část vaší pozornosti, a tak se může stát, že místo vaší látky si pouze pamatujete, jak jste někomu pořád dokola vysvětlovali, že nemáte čas. Pokud však nastanou takové situace, vyřešte je, dejte si pauzu, a pak můžete pokračovat.

 

Metody

Před samotným učením se vyplatí zjistit, jaký typ učení vám vyhovuje. Kromě jiných rozlišujeme zejména paměť vizuální, sluchovou a hmatovou. Lidé s lepší vizuální pamětí by měli využít toho, že si dobře pamatují rozmístění textu a obrázků. Lidé s rozvinutou pamětí sluchovou by se měli naopak věnovat poslouchání nahrávek nebo vlastního čtení textu. Člověk si nejčastěji zapamatuje přibližně 20 % toho, co slyší; 30 % toho, co vidí; 70 % toho, co současně vidí i slyší; 80 % toho, co vidí, slyší a zároveň o tom mluví a až 90 % toho, co vidí, slyší a k tomu aktivně vykonává.

 

Metoda číslo 1 – Opakování

• Každý už asi tuto metodu použil. Jde o neustále opakování určitého textu. Osobně tuhle metodu doporučuji na učení věcí, kde pouze musíte něco znát zpaměti (básničky, prvky, výjimky z pravidel …). Tahle metoda se nehodí na učení teorie, protože vaším cílem je té látce, kterou se učíte rozumět a ne to jenom odpapouškovat před tabulí.

 

Metoda číslo 2 – Vysvětlování

• Tuto metodu opět používá asi každý, ale s tím rozdílem, že to ne vždy dělá vědomě za účelem vlastního učení, ale čistě k pomoci někomu jinému. Asi nejlepší je na tom to, že Vás člověk, kterému to vysvětlujete, může vyvést z vlastního omylu a taky se to dobře zapíše do paměti, protože je to záživnější než obyčejné učení o samotě.

 

Metoda číslo 3 – Spojování na základě podobnosti (zapojování fantazie)

• Tato metoda je má nejoblíbenější. Vymyslel jsem si na to vlastní pravidlo „Čím menší to dává smysl, tím lépe si to zapamatujete“. Tahle metoda sice není vhodná na naučení látky natrvalo, ale před testem je to jedna z nejúčinnějších metod.

 

Metoda číslo 4 – Kreslící metoda

• Tato metoda se hodí na učení cizích slovíček. Pokud máte dobrou představivost, nemusíte si to kreslit, ale jak jsem již výše zmínil, pokud zapojíte více smyslů, je paměťová stopa trvanlivější.

Ropa = Šaty (španělsky) – představím/nakreslím si šaty které jsou umazané od ropy.

Sokrates : Čím míň toho vím, tím víc se učím. Čím víc se učím, tím víc toho vím. Čím víc toho vím, tím víc toho zapomenu. Čím víc toho zapomenu, tím míň toho vím. Tak proč se vlastně učím?

 

Tímto citátem Vás nechci demotivovat. Jen chci říct, že čím víc toho víte, tím větší se Vám odkrývá svět možností. Těch metod je samozřejmě více, snažil jsem se ale vybrat nejjednodušší a nejpříjemnější z nich. Doufám, že Vás článek zaujal a pomohl Vám s Vašim učením.?

 

Autor: František Váňa, Kvinta