Nezávislá divadelní scéna SemTamFór si pro nás ve dnech 9. – 12. března připravila četný divadelní program s již tradičním názvem ,,Valašské křoví”. V těchto dnech se uskutečnil již 15. ročník postupové divadelní přehlídky ve Slavičíně. A naše studentské noviny si ho taktéž nemohly nechat ujít!

V tomto příspěvku jsme si pro Vás přichystali krátké povídání k divadelním hrám, které jsme s našim redakčním týmem navštívili. Doufáme, že se Vám tento ,,divadelní” příspěvek bude líbit a nalákáme Vás na další ročník Valašského křoví!

 

Náš tým se zůčastnil celkem 4 divadelních her

• Basta Fidli Valtice: Bez obřadu 
• Divadlo poPUD Brno: Archiv jazyků
• Sputnik Havířov: Přátelé ze skříně
• Mimochodem Ledeč nad Sázavou: Když se zhasne

 

Basta Fidli Valtice je divadelní soubor, který funguje od roku 1998. Za tu dobu odehrál soubor spousty divadelních představení. Zároveň zvládl i pětiletou absolutní přestávku. Po této nečinné pauze si pár bývalých členů řeklo dost. Posbírali nové herce a od února 2016 jsou znovu jak se říká ,,zpátky na scéně”.

A nás ve čtvrtek 9. března poctili svou hrou – Bez obřadu

, což je francouzská komedie scenáristy Jeana Giraulta (známého jako režiséra a scénáristu slavné série Četníků ze Saint Tropez). Pojednává o nechtěném příjmu falešné koncese s ropou ve Venezuele a následné snahy zbavit se jí a nepřijít při tom o peníze. Krásná zápletka s velkým množstvím postav i gagů.

 

 

Divadlo poPUD je amatérské brněnské divadlo, které vzniklo odštěpením od studentského sboru působícího na Fakultě sociálních studií. S brněnským poPUDem se můžeme setkat na festivalech, klubech, nebo v kavárnách– často totiž kočují s komorními inscenacemi právě v brněnských kavárnách. 

V pátek 10. března nám předvedli divadelní hru s názvem Archiv jazyků

„Jsme poslední dva mluvčí tohoto jazyka. A když odejdeš, už nikdo jím nikdy nepromluví.“

Archiv jazyků vytvořila scénáristka Julia Cho (americká autorka divadelní hry), kterou následovně přeložil člen divadelní skupiny Jiří Petrů. Mezi hlavní postavy patří jazykovědec George, jehož zálibou je dokumentovat a uchovávat umírající jazyky mizejících národů. Co se ale týká Georgova osobního života, tak neumí příliš dobře volit správná slova, která by mu mohla zachránit kolísající manželství. Tato hra poukazuje převážně na fakt, že mít společnou řeč ještě neznamená rozumět si. 

 

 

Sputnik je havířovské amatérské divadlo, které působí od roku 1998. Ve svém divadelním vyjádření balancuje mezi komikou a tragédií s důrazem na mezilidské vztahy. Snaží se taktéž odlehčenou formou poukázat na stav současné společnosti. Tak nějak po svém.

Jejich vystoupení s názvem Přátelé ze skříně jste mohli vidět v sobotu 11. března. 

Divadelní hra Přátelé ze skříně je absurdní komedie Gabora Rassova o “kupování přátel” a nákupech. Spíše než komedií, bychom to mohli nazvat jako zajímavou divadelní hru k zamyšlení. Protože…

Přátelé se nevybírají z katalogu, to máš stejné jako se psem, to musíš cítit…Feeling, feeling.

 

Mimochodem je divadelní sdružení v Ledči nad Sázavou, které se snaží zaujmout diváky netradičními adaptacemi jak světoznámých klasik, tak her z moderní doby. Na scéně působí již více než 10 let a za tu dobu toho má hodně na svědomí. 

Od klasického Shaekespeara, francouzské konverzační komedie, až po známá i neznámá díla českých   autorů. Cizí jim nejsou ani muzikály!

Představili se nám v sobotu 11. března v nočních  hodinách s divadelní hrou, která má název Když se zhasne.

Je to česká komedie o dvou specifických párech se vzájemnými přátelskými vztahy. A hlavně o předmanželské smlouvě a řadě pomanželských problémů. Tato hra byla vynikající.
Po kulisové stránce, nenáročná inscenace zářící originalitou. Jeden vtip střídající druhý a jak se říká u nás- směješ sa od začátku až do konca.

Fandit zde můžete komu chcete, ale – když se zhasne, vyhrát může jen jeden. Jestli vůbec..