Další absolventkou v tomto měsíci je dentální hygienistka Markéta Šuráňová. Ve čtvrtek  23.2. na naší škole vedla velmi zajímavou přednášku s tématem na dentální hygienu. Jak proběhla tato přednáška si můžete též přečíst na našich studentských novinách Jak si správně čistit zuby

Zajímalo by Vás, jak  se paní  Markéta cítila, když na naši školu zase zavítala a jak se jí nyní daří ve svém oboru?

Tak čtěte dál! 🙂

 

Mohla byste se nám krátce představit? 

Jmenuji se Markéta Šuráňová, aktuálně mi 1. dubna bude (chvilka přemýšlení)…34 let. (Trvalo mi to spočítat, nějak jsme se zasekla na věku 25.) Chodila jsem na 4leté gymnázium a náš dokonalý třídní učitel byl profesor Mikulčík. Pokud si dobře pamatuji, maturovala jsem (Asi  v roce 2002?!) z češtiny, společenských věd a biologie. (Ještě teď si pamatuji, jak jsem u maturity z biologie mluvila o šnecích.) Samozřejmě jsem maturovala i z angličtiny. Musím říci, že mě hodně motivovala prof. Urbanová. Skládám jí obrovskou poklonu a z její angličtiny žiji dodnes!

Na jaké vysoké školy jste se hlásila a kde jste následně studovala?

Jak jsem již uvedla, viděla jsem se v angličtině (jak naivní) a hlásila se na pedagogické obory s angličtinou, na které jsem se nedostala. Poté na regeneraci a výživu, což je sportovní obor, na který jsem se dostala. Nakonec jsem skončila u studia porodní asistentky na Vyšší zdravotnické škole, což jsem následně vystudovala. Ale již tenkrát jsem tušila, že nemocniční prostředí nebude nic pro mě na dlouhou dobu. Takže jsem „utekla“ na pár měsíců do Itálie , kde jsem chodila na brigádu, cestovala, vstřebávala novou zemi a jazyk. Po návratu si mě hned vyhlédla porodnice Obilního trhu v Brně a přece jen si mě to „rození“ dětí na nějakou dobu našlo. 🙂

Proč jste si zvolila zrovna tento obor?

Proč tento obor porodní asistence? Popravdě mi to přišlo jiné, zajímavé, „akční“ a bylo zde vysoké procento uplatnění. Hodně mě bavila biologie člověka, což mě asi i zachránilo u přijímaček a vůbec lidské tělo- zrození. Ale jak se později ukázalo, byl čas na změnu:-)

Po vystudování jste šla na praxi již do zaběhlé ordinace nebo jste se ,,postavila” na vlastní nohy?

Jak jsem již psala výše, cesta za dentální hygienou byla klikatější. Nejdřív jsem si prošla “jiný otvor“- slova mého známého. :-))) Během práce na porodním sále jsem se brigádně dostala k funkci zubní asistentky u operací dásní, což mě na pár let natolik uchvátilo, že jsem pomalu opustila post porodní báby a pracovala naplno v zubní ordinaci. Při častých školících kurzech ve stomatologii jsem narazila na víkendové školení dentální hygieny, což byl největší impuls a naprosto jasná vize, že toto je ono. Škol tenkrát v ČR mnoho nebylo. Při různých peripetiích jsem se nakonec dostala na Prešovskou univerzitu v Prešově – východní Slovensko (komunikace s univerzitou v Amsterdamu). Tady jsem dálkově při práci zubní sestřičky, asistentky a už i pomocné dentální preventistky a hygienistky vystudovala a po státnicích si prošla dvě významné zubní kliniky v Brně. Zde jsem strávila spoustu krásného času plného nových vědomostí a zkušeností s preventivní stomatologií, implantologií, pedostomatologií, chirurgií, orthodoncií a plno dalšího, což mi dalo neskutečně mnoho zkušeností pro základ mé praxe a jsem za to velmi vděčná. Ono je totiž důležité, i když Vám to v dané chvíli nepřijde, si vše„vydřít“ hezky od začátku. I od úklidu až po samotné velké výkony, jelikož Vy rostete s tím. Vše se zúročilo a neustále zúročuje nyní, kdy mám vlastní ordinaci (od prosince 2015) v krásném, tak trošku jiném, stomatologickém centru Karident:-)

Nedávno jste měla workshop u nás na škole. Mohla byste i čtenářům povědět stručné informace o dentální hygieně? Například časté chyby?

Naše heslo je: „Čistý zub se nezkazí.“ a také „Čistěte si pouze ty zuby, které chcete zachovat.” Obecně bych mohla říci, že péče o zuby je u nás konečně na vzestupu. Ať už lidi vede estetika, zdraví, finance, větší povědomí a touha mít v dnešní „bussiness“ době krásný úsměv. Také poptávka po dentálních hygienistkách v zubních ordinacích roste – většina zubních lékařů si již nedovede představit práci bez DH, kdy díky ní může pracovat v čistém „poli“ bez krvácivosti, infekce, zubního kamene, plaku či pigmentací. A výsledkem je dlouhodobě udržovaný a spokojený klient, který ví, jak se o své zuby s výplněmi či bez výplní starat. Hodně lidí stále ještě neví, co vlastně DH dělá, tak tedy v čem nám DH může pomoci:

• Detekuje krvácivost, nánosy zubního kamene, plaku, pigmentů, hodnotí úroveň domácí péče, vyčistí, vyleští, regeneruje sklovinu, dásně či parodont, řeší parodontitidu, kazivost atd. DH u dětí, těhotných, u klientů s implantáty nastavuje individuální režim čištění. Stejně tak u klientů s rovnátky, můstky, korunkami či další protetikou. Školí a instruuje – jak a čím zuby čistit. Radí a snaží se pomoci zorganizovat si domácí péči v dnešní uspěchané době. Co je hodně důležité- motivuje a podporuje pacienta v jeho snažení a dodává mu tím potřebnou dávku sebedůvěry či zbavuje strachu z ústního ošetření. Nejčastější omyly a chyby, které vídám, jsou například to, že pacient příliš důvěřuje reklamě a následně kupuje pasty , ústní vody a další chemikálie, aby se zbavil svých obtíží. Neuvědomuje si ale, že tím problém nezmizí. Jen ho pouze zamaskuje. Například problém s dásněmi se přesouvá hlouběji a může často skrytě propuknout parodontitida. Často a stále dokola zdůrazňujeme, že mechanická očista zubů- profesionální i následná doma je důležitější než to, co na ty zuby„patláme“. Takže kvalitní kartáček s účinnou technikou je nad tím vším. 🙂 Spousta omylů panuje v těhotenství. „Dítě mi bere vápník ze zubů.“ Maminky olizují lžičky a dudlíky a tím přenáší své bakterie do úst dítěte. Také mezizubní pomůcky jsou opomíjeny a jsou nahrazovány výplachy a ústní vodou, která (i když působivá reklama tvrdí jinak) rozhodně plak neodstraní a nevyplaví. Je důležité mít dobře zvolenou velikost mezizubního kartáčku. Také celkově věnuji lidem méně času a pozornosti a až ti pravidelní „chodiči“ na DH sami přiznávají, že hodně věcí a vychytávek by ani nevěděli a že je teď vlastně péče o zuby baví:-)

 

Jak se Vám přednášelo v prostorách, ve kterých jste jako studentka poslouchala profesory Vy?

Z přednášení jsem měla ohromnou radost. Bylo skvělé využít veškerou techniku, na kterou jsem měla skvělé pomocníky- tímto velmi děkuji. 🙂 Moc mě překvapila a pomohla mi plná třída soudržných a podporujících studentů s velkým zájmem o toto téma. Bylo vtipné stát v čele třídy, přesně tam, kde jsem stála jako potící se nervózní student před lety. Moc děkuji paní profesorce Procházkové za její energii, kterou vložila do organizace a podporu u přednášky. I když jak už jsem řekla, překvapila mě dokonalá souhra publika. Je vidět, že se ve světě neztratí a na těchto akcích se umí chovat a ocení toho, kdo do nich vložil zase svou energii. Odcházela jsem v naprosto povznešené náladě a ráda přijedu zase proškolit další a možná i budoucí DH.

Jaký pocit jste měla, když jste zavítala zpátky do naší školy?

Pocity byly nostalgické, veselé a překvapující. Škola vzrůstá a má plno vybavení, pomůcek a možností. Spousta vyučujících mě poznalo. Což se divím a dokonce se bojím, zda na mě nemají špatné vzpomínky. 🙂 Nikdo nezestárl, všichni jsou plní energie a tu energii vkládají do studentů- je to opravdu poznat!

Chtěla byste něco vzkázat našim studentům?

Asi si nechci hrát na přemoudřelou a „všeznající“ starou studentku, co bude někomu něco radit. Spíš bych asi vzkázala, ať jdete za každou příležitostí, která se naskytne, jelikož nikdy ani negativní věci nebude litovat. Litovali byste , kdybyste nezkusili. Nebojte stát si za svým. Jste každý svůj a i když se to nelíbí okolí, tak právě to Vás povede dál. Nebojte se povznést nad chybami druhých a uvědomte si, že všechny problémy světa nejsou Vaše. 🙂 Nemusíte být dokonalý student ve škole, ale mějte oči, uši i ústa otevřené a nastražené, vždy se to hodí. 🙂 Možná nakonec mé oblíbené- „Hlavně se z ničeho a nikoho nepos…(neposkládat)“:-))

 

Paní Markétě děkujeme, že si na naše studentské noviny našla čas. Doufáme, že se zase někdy shledáme na další příjemné přednášce! 🙂

 

Korekce textu: Eliška Soukupová, kvinta

Autor článku: Marie Koudelová, kvinta