Poslední absolventkou v tomto roce je Bára Němečková, která po úspěšné maturitě vycestovala za vzděláním do skotského města Glasgow. Jelikož by setkání pro rozhovor bylo komplikované, tak jsem měla možnost se s Bárou setkat ,,online” přes aplikaci Skype. Rozhovor byl velmi příjemný a zároveň mi přinesl velký rozhled, co se týká studia v zahraničí. Posuďte sami.

Absolvovala jsem osmileté studium pod vedením pana učitele Švacha, paní Prchlíkové, a nakonec paní učitelky Hrabinové. Maturovala jsem na jaře 2014 a už 3 a půl roku studuji bakalářské studium na universitě v Glasgow. Maturovala jsem z češtiny, angličtiny, informatiky a biologie s vynikajícím prospěchem.

 

 

Jakým směrem jsi se vydala po absolvování gymnázia? 

Zajímala jsem se o výživu a výrobu potravin, dietologii a biologii obecně a hlásila jsem se na Mendelovu universitu v Brně, VUT v Brně a několik universit ve Skotsku – Queen Margaret University v Edinburghu, University of St Andrews, Glasgow Caledonian University a University of Glasgow. Do Skotska jsem se hlásila, jelikož se tam neplatí školné, na rozdíl od universit v jiných částech Velké Británie. Přijali mě na tři z uvedených universit a vybrala jsem si podle toho, ve kterém městě jsem našla práci, jelikož jsem se potřebovala finančně zajistit.

 

Mnohé by určitě zajímalo, jak probíhalo takové přihlášení na zahraniční univerzitu? 

Na britskou universitu se hlásí online na UCAS.com, kde si vyberete 5 universit, kde byste chtěli studovat a zadáte kód oboru, který najdete na webových stránkách universit. Existují určité webové portály, kde po zadání chtěného oboru najdete všechny university, co tento obor nabízejí, nebo můžete hledat kurzy přímo na UCAS. Až si zvolíte 5 universit/oborů, vyplníte přihlášku, která bude stejná pro všechny obory, na které se hlásíte. Vyplníte údaje o dosavadním vzdělání, předpověď známek, co očekáváte na maturitu a ‘personal statement’, kde vyjádříte, proč se na určitý obor hlásíte a jaké máte ambice do budoucna. Každá universita má taky určité přijímací podmínky (entry requirements), jako například: z jakých předmětů musíte maturovat a jakou známku potřebujete k přijetí. Všechny university taky vyžadují oficiální zkoušku z angličtiny (obvykle IELTS, TOEFL nebo City & Guilds IESOL a mnoho dalších). Přihláška se taky hodnotí na základě reference od někoho z učitelů, kdo potvrdí váš akademický potenciál a napíše něco o vašich vlastnostech a osobnosti. Na základě toho vám university nabídnou podmínečné nebo bez-podmínečné přijetí a nebo budete nepřijati. Pokud splníte všechny podmínky (test z angličtiny a maturitní známky), tak si vyberete, na kterou universitu chcete jít a odešlete jim potvrzení o přijetí nabídky. Já jsem si vybrala University of Glasgow, kde jsem zároveň našla práci jako au-pair, abych mohla být finančně stabilní. 

 

Jaký pro tebe vůbec byl první ročník na univerzitě? Připravilo tě naše gymnázium dobře v rámci angličtiny?

První rok byl velmi náročný jak kvůli angličtině, tak kvůli zvykání si na nové prostředí, lidi a kulturu. Nicméně musím říct, že angličtina na gymnáziu mi dala skvělou znalost gramatiky a tím pádem jsem se jenom musela učit nová slovíčka z oboru vědy. Musím říct, že i v oboru biologie jsem byla dost napřed, jen jsem se všechno musela učit znovu a tentokrát v angličtině.

 

Jak by si zhodnotila vzdělání ve Skotsku oproti Česku?

Jelikož jsem ještě při studiu pracovala na poloviční úvazek jako au-pair, musela jsem často studovat po nocích a zůstávat v knihovně do dvou do rána abych dohnala všechno, co ostatní studenti znali z jejich středních škol v Británii. Nicméně většinu znalostí, co jsem měla z gymnázia jsem plně využila první rok, kdy jsme se učili základy věd, které jsem skvěle ovládala díky výuce na gymnáziu. Ještě teď si vzpomínám na genetiku paní Procházkové, díky které jsem dostala svou první dobrou známku z biologie v prvním semestru na universitě. A nebo chemii paní Prchlíkové, kdy jsem doučovala některé z mých spolužáků redoxní reakce a vlastnosti kyselin. Nemohu porovnávat vysoko-školské vzdělání, jelikož jsem nikdy v Čechách na universitě nestudovala, ale musím říct, že mi jejich styl výuky vyhovuje, jakmile jsem si na něj zvykla.

 

Šikovně jsi skloubila bydlení a pracovní pozici, jako au-pair. Jaké to je dělat ve Skotsku au-pair? Stíháš u toho i své studium na univerzitě?

Jak už jsem říkala, není to vždy lehké, ale nemůžu si stěžovat, jelikož moje rodina je velice chápavá v ohledu mého vzdělání a rodiče jsou si plně vědomi, že jsem do Skotska přijela studovat, a ne pracovat, a že studium bude vždy moje priorita. Děti, o které se starám už jsou starší, takže teď už je to jen otázka toho, aby nebyly doma samy. A na domácí práce jsem zvyklá z domu, takže pověsit prádlo a vyžehlit košile mi opravu problém nedělá. Navíc mám smluvenou pracovní dobu a jen málokdy se stane, že musím pracovat více než 20 hodin týdně. Tato práce mi vyhovuje, jelikož můžu chodit na přednášky během dne a pak se starat o děti večer, kdy přijdou ze školy a z kroužků.

 

Taky jsme o tobě zjistili, že máš svůj blog o vaření, kde jsi začala psát anglicky recepty. Je pro tebe teď jednodušší spíše psát v angličtině, než v českém jazyce? Jak často vlastně teď používáš češtinu?

Ano, blog ještě mám, i když už moc nepřispívám. Začala jsem psát v angličtině už když jsem bydlela v Česku, a jakmile jsem se přestěhovala, už to pro mě bylo mnohem jednodušší psát v angličtině, protože všechny zážitky jsem prožívala v angličtině. Jak moje paní angličtinářky možná ví, nikdy jsem nebyla moc dobrá v překládání, a tak jsem psaní v češtině o mých zážitcích v Glasgow moc ráda neměla. Psaní v angličtině je pro mě teď velmi přirozené a vidím to na sobě i teď, když píšu tyto odpovědi, které mi zabraly víc času, než jsem předpokládala. Ale to je možná tím, že nemám českou klávesnici a tak tam, kde normálně bývají ´ěščř´, mám teď ´2345´ a tak musím všechno zkoušet po paměti. A to ani nemluvím o ´z´ a ´y´.

 

Vzpomínáš ráda na spolužáky, učitele – celkově na naše gymnázium?

Hrozně ráda vzpomínám na staré dobré časy. I když jsem maturovala ani ne před 4 lety, na gymnáziu jsem strávila 8 let ve stejném kolektivu lidí. Je mi líto, že jsem nezůstala se všemi v bližším kontaktu, ale přijde mi, že jsem stále jsem, jelikož moje spolužačka Natálie Kollegová, která také studuje v Glasgow je moje připomínka toho, odkud pocházím, jelikož jsme nejlepší kamarádky. Někdy není nad to si popovídat v rodném jazyce o tom, co nám tady chybí, jak bychom si daly rajskou s knedlíkem a jak nás některé zvyky Britů iritují. Vím, že nebýt Natálky, moje zážitky z Glasgow by nebyly stejné. Na učitelé si taky často vzpomínáme, ať už jsou to hlášky učitelů, vzpomínky z výletů nebo události ze závěrečných tanečních. Já taky často vzpomínám na to, co mě, který učitel naučil, když něčemu nerozumím v angličtině. Vzpomenu si, co o tom vím od pana Rohleny a pana Štěpánka, když jde o fyziku, nebo co vím z biologie od pana Šuráně a paní Procházkové a hlavně chemie od paní Bernátkové a Prchlíkové, díky kterým jsem excelovala v mnoha testech. Je pravda, že co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš, a já ani nemusím být stará, abych věděla, jak velká pravda to je.

 

Máš v plánu se někdy vrátit za prací do Česka? Pokud ne, jaké pracovní vyhlídky máš v zahraničí?

Pokud najdu pracovní pozici v Čechách, která bude výhodná pro můj kariérní postup, bez váhání bych ji přijala. Nicméně ještě nevím, jaké budou mé další kroky. Přemýšlím teď o magisterském nebo doktorském studiu, ať už v Británii nebo jinde v zahraničí. A když to nevyjde, tak bych ráda pracovala jako nutriční poradce, ve fitness průmyslu, a nebo bych si založila svůj vlastní business. Nicméně na to mám ještě pár měsíců čas, jelikož můj hlavní cíl jsou promoce v dubnu. Pak se budu zajímat o to, co dál.