Jako první absolventku v roce 2018 bych Vám ráda představila Zuzanu Hyblovou. Zuzana studovala na osmiletém gymnáziu a po dobu jejího studia měla za třídní učitelku paní Marii Hrabinovou. Zuzana je pryč celkem 11 let. Nám studentům to může přijít jako dlouhá doba, ale po zkušenostech i s ostatními bývalými studenty jsem zjistila, že to utíká opravdu rychle. Zuzka má spoustu zálib. Výrazná pro ni vždy byla hudba, příroda a sport. Také si dovolím napsat, že jejím koníčkem je cestování. Ptáte se, proč si to myslím? Zuzka nasbírala na stážích v zahraničních zemích spousty svých zkušeností. Zajímá Vás, kde Zuzka všude cestovala za studiem? Čtěte dál a dozvíte se také, jak funguje tzv. Erasmus, díky kterému se Zuzka dostala do zemí jako je Turecko a Malta.

 

Jakým směrem jsi se vydala po absolvování gymnázia?

• Po gymnáziu jsem šla studovat Marketingové komunikace na fakultě multimediálních komunikací na zlínské UTB. Volba školy byla v podstatě kompromisem. Je to obor, který mě zajímá, nicméně mě nejvíc bavila biologie. Práce v laboratoři ale není pro mě. V posledních letech mě téma biologie, psychologie a související témata zajímají čím dál víc. A tak přemýšlím, jak je více začlenit do života.. nuž člověk se pořád vyvíjí..
• Po škole jsem pracovala 5 let v reklamní agentuře a teď jsem se plánovaně přestěhovala zpátky do Slavičína (konečně 🙂 ), pracuji v jedné ofsetové tiskárně a mám na starosti grafické studio.

 

Viděla jsem na tvém profilu na facebooku, že jsi chodila na Yaşar Üniversitesi, která se nachází v Turecku. Jak jsi se na tuto univerzitu dostala? 

• Ano, v Tureckém Izmiru jsem strávila semestr (půl roku). Studovala jsem na této soukromé škole v rámci programu Erasmus a našla jsem ji v nabídce partnerských škol, na které bylo možné se v rámci programu přihlásit. Turecko pro mě byla jasná volba, východní země, jiná kultura, kam se na delší dobu jenom tak nepodívám. Navíc finančně přijatelná. Zkušenost to byla obrovská a jelikož jsem spoustu času strávila s místními, tak jsem kulturu poznala trochu lépe.
• Mimo to jsem absolvovala 4 měsíční stáž v neziskové vzdělávací organizaci na Maltě.

 

Fotky z Turecké univerzity v Izmiru. Prostranství bylo moc krásné. Yaşar Üniversitesi je soukromá luxusní škola. Všude byly palmy, potůčky, a dokonce i repráky na nádvoří! Zkrátka pecka. 😀 🙂 

 

Turecko – Manisa (Turecko nejsou jen mešity a starověké stavby, ale i národní parky!) 🙂 

 

Jak probíhala tvoje stáž v neziskové vzdělávací organizaci na Maltě? 

• Po první zkušenosti s programem Erasmus mi bylo jasné, že chci vyjet znovu – jelikož kromě studijního programu Erasmus nabízí také pracovní stáže. Ty si ale člověk musí sám sehnat a zajistit sám (+vyplnit dokumenty). Rozhodně to stojí za to a kdybych věděla dříve, že takových programů existuje víc, strávila bych studium celé v zahraničí.. tedy doporučení pro současné/budoucí studenty 🙂
• Pracovní stáž jsem si našla na internetu – existují různé portály, kde je registrovaných řada stáží, takže jsem zkoušela (chtěla jsem na zimu do tepla 🙂 ) a vyšlo to.
• Na Maltě – počasí velmi příjemné, mentalita ne tak rozdílná (i když je tam hodně uprchlíků z Afriky, ale s těmi jsem nepřišla do kontaktu). Je to britská kolonie, jezdí se tedy vlevo a angličtina je oficiálním jazykem. Počasí teplé, lidé fajn, k srdci mi ale nepřirostla. Přeci jenom ostrov je maličký a suchý (vodu odsolují, aby mohli zalévat..). Tedy zeleň chybí.
• Stáž zajímavá, viděla jsem, jakým způsobem fungují vzdělávací projekty financované z EU, podílela se na jejich realizaci.

 

Tahle fotka je vyfocená na malém ostrůvku Gozo hned u Malty. Jak nás učil pan Kubiš: Malta, Gozo, Comino. 🙂 

 

Taky tě hodně lidí může znát z cimbálové muziky Slavičan. Jak dlouho se zajímáš o hudbu a od kdy jsi začala hrát se Slavičanem?

• Hudba mě zaujala prý už před narozením. Aktivně hraju na housle od 6 let, zpívala jsem ve sboru, hrála klasiku i různé jiné žánry (včetně gymnazijní Jarkovy kapely). V CM Slavičan působím 6 a půl roku.

 

 

Jak vzpomínáš na naše gymnázium? Scházíte se třeba ještě někdy se spolužáky?

• Na silvestra jsme se potkali se spolužáky a shodli se na tom, že se nám zdají sny, které jsou situované na gympl. Já na jeho chodbách potkávám i své současné známé. Vzpomínám velmi kladně a rozhodně bych neměnila. Velká výhoda je i to, když člověk daleko nedojíždí a tedy stihne ještě spoustu dalších aktivit při studiu…
  Se spolužáky se scházíme pravidelně každé 2 roky oficiálně a navíc s některými častěji neoficiálně. Myslím, že jsme měli jednu z tříd s výjimečně dobrým kolektivem. Stejně tak vzpomínám/se potkávám s řadou vyučujících.